Kdo by netoužil po krásných malých stromečcích v miskách, které mají svůj původ v daleké Číně. Jak správně bonsaj pěstovat vám poradíme v následujícím článku.
Abyste nebyli hned v začátku neúspěšní, je dobré pořídit rostlinu určenou na bonsaj v zahradnictví či lesních školkách. Rostliny sebrané ve volné přírodě se špatně ujímají a většinou dříve či později přestanou růst a hynou. Při výběru v obchodě dbáme na to, aby rostlina byla vždy zdravá, listy a jehlice měly sytě zelenou barvu. Kmen má být pravidelný, kuželovitý, bez nádorovitých onemocnění a nesmí být mechanicky poškozen. Také kořeny nesmějí být poškozené a napadené chorobami či škůdci.
A jaké jsou vlastně ty nejběžnější dřeviny vhodné pro pěstování bonsají? Z listnatých dřevin je to bříza bradavičnatá, buk lesní, dub, javor babyka, habr obecný, hloh obecný, jeřáb ptačí, jilm, ptačí zob obecný a višeň pilovitá (sakura). Z jehličnanů pak borovice černá, kleč, limba a lesní, jalovec obecný, cypřišek tupolistý, tis červený, modřín evropský a smrk černý, pichlavý a ztepilý.
Podle druhu dřevin se liší vhodná půda. Pro listnaté dřeviny použijeme půdy těžké s vyšším obsahem živin. Jehličnanům vyhovuje zem spíše humózní, písčitá a kyselá. Kromě půdy přidáváme do květináče rašelinu a písek. Pro jehličnany je vhodná směs z dvou dílů rašeliny, dvou dílů písků a jednoho dílů zeminy. Pro listnáče použijeme po jednom dílu rašeliny a písku a pak dva díly zeminy.
Když už tedy máme připravené dobré zázemí, je potřeba se zaměřit na samotnou úpravu rostliny. Základní řez děláme zpravidla v předjaří, dokud jsou mladé výhonky měkké, a také při přesazování. K řezu používám běžné zahradnické nůžky, pilku a dobře naostřený nůž. Rány vzniklé řezem ošetříme stejně jako u ovocných stromů. Chceme-li docílit rozvětvení konců větví, musíme přistoupit k zaštipování. Listnaté dřeviny a některé jehličnany – jalovce, cypřišky – zaštipujeme během celého roku, ostatní jehličnany jen brzy zjara. V případě, že rostliny rostou příliš bujně, je dobré protrhat jehlice nebo listy. Tím poněkud zmenšíme vegetační plochu a rostliny zpomalí růst. Potřebujeme-li některým větvím upravit tvar, můžeme je ohýbat. K tomuto způsobu tvarování použijeme hliníkový nebo měděný drát o průměru 0,5 až 5 mm. Pozor ale, tvarovací drát se nesmí do větví zařezávat. Rostliny před vlastním ohýbáním jeden až dva dny nezaléváme, větvičky jsou potom ohebnější. Drát ponecháme na rostlině podle potřeby, asi 3 až 7 měsíců, u některých pomalu rostoucích druhů nebo tlustších větví i několik let. Nejvhodnějším obdobím pro tvarování je předjaří, těsně před rašením.
Nároky bonsají na pěstování jsou o něco vyšší než u rostlin pěstovaných ve volné půdě. Mladé stromky přesazujeme každý rok, starší potom jednou za dva roky a později stačí jednou za tři až pět let. Nejvhodnějším obdobím je jaro. Bonsaje zaléváme každý den dešťovou vodou nebo odstátou vodou z kohoutku. K zálivce je vhodný jemný rozprašovač, který nevyplavuje z nádob zeminu. Na zimu přenášíme bonsaje do pařeniště, nevytápěného skleníku nebo do místnosti, kde je dostatek světla.
