Zdobíme si bytový interiér rostlinami, které jsou dekorativní, užitečné, ale bohužel, některé i nebezpečné. Řeč je o jedovatých květinách, jejichž požití může přivodit veliké zdravotní problémy. Jestli s vámi přebývají i všetečná domácí zvířata či malé děti, tak níže zmíněné rostlinné druhy umístěte tak, aby se staly nepřístupnými nebo ještě lépe – vyhněte se jejich pěstování úplně.
Když už dojde k požití jedovaté rostliny, tak urychleně kontaktujte lékaře nebo toxikologické centrum.
O které rostliny se konkrétně jedná?
Hvězdník ( Hippeastrum )
Všechny druhy hvězdníku jsou kompletně jedovaté v každé své části, ale nejvíce nebezpečných aklaloidů se skrývá ve veliké cibuli a otravy se projevují zvracením a malátností.
Rostlina se často zaměňuje se stejně jedovatým amarylisem. Kvete od ledna do dubna a na podzim se zatahuje a usychá. V tomto čase ji dopřejte úplný klid a dodejte ji chlad a tmu. Po Vánocích ji můžete začít zvolna zalévat a navyšte teplotu.
Pryšec ( Euphorbia )
Exteriérové i pokojové druhy pryšce jsou jedovaté. Jejich pěstování je velice jednoduché, ale pokud máte malé děti, tak se raději pryšcům vyhněte. Z poraněných mléčnic okamžitě začne vytékat mléko obsahující alkaloid, které velmi snadno podráždí pokožku a způsobí puchýře a při zasažení očí zákaly rohovky.
Difenbachie ( Diffenbachia )
Známá pokojovka, která je jedovatá ve všech svých druzích. Na stonku a i jinde jsou krystalky šťavelanu vápenatého a ty v horní části rostlin může dítě i zvíře bez problémů olíznout. Proto je rostlina nesmírně nebezpečná. Výsledkem požití je podrážděná sliznice, kůže, zvracení a mnohdy je nutný odvoz do nemocnice s následnou hospitalizací.
Oleandr ( Nerium oleander )
U nás často pěstovaná rostlina je ozdobou zimních zahrad nebo se vyskytuje i v přenosné variantě. Současně jde o nesmírně nebezpečnou květinu, která je jedovatá úplně celá. Nebezpečné glykosidy obsažené v ní mohou po pozření pár listů přivodit u oslabených jedinců smrt. Častá je prudká otrava projevující se zvracením, závratěmi, třesavkou a srdeční arytmií.
Alokázie ( Alocazia )
Většina druhů rostliny sice vypadá více než efektně, ale bohužel, je jedovatá. Pozření její části způsobuje otoky, někdy dávení a zvracení, to vše je doprovázeno podrážděním sliznic. U nás se nejčastěji pěstuje alokázie amazonská s listy s výraznou bílou kresbou. Květině vyhovuje vysoká vzdušná vlhkost, teplota kolem 20 stupňů a dodaný rašelinový substrát.
Potos ( Scindapsus )
Požití této nenáročné pokojové rostliny vyvolá stejné příznaky otravy jako tomu je u difenbachie a alokázie, neboť potos patří do stejné čeledi áronovitých. Nikdy nesmíte dát květináč s potosem například do blízkosti klece, protože jen malý kousek pozřeného listu by s největší pravděpodobností znamenal uhynutí opeřeného mazlíčka. Jinak potos miluje pravidelnou zálivku a rosení.
Aglaonema ( Aglaonema )
Všechny druhy této pokojovky mají po požití podobné účinky jako difenbachie, jen o něco mírnější. Proto je možné otoku sliznic zabránit pitím studeného čaje. Aglaonemu můžete s klidem pěstovat i v temnějších prostorách, protože ona jako jedna z mála pokojových rostlin dobře snese zatemnění. Rostlina nemá ráda průvan a daří se jí v teple.
Kala ( Zantedeschia aethiopica )
Květina vás svou krásou oblaží koncem zimy, kdy se pyšní nádhernými atraktivními květy. Aby dobře vykvetla, tak vyžaduje teplotu kolem 20 stupňů, kterou v době podzimu a zimy snižte k 10 stupňům. Kala obsahuje šťavel vápenatý a další nebezpečné jedy, které mohou způsobit otoky, žaludeční potíže a popálenou kůži.
Syngónie ( Syngonium podophyllum )
Rostlina patří mezi takzvané plazivé liány s dlouhými převislými výhony, které můžete nechat obrůstat kolem konstrukcí nebo je pěstovat zavešené. Požití části syngónie způsobí podráždění sliznic a otoky, i když je pravdou, že některé rostlinné exempláře nejsou tak nebezpečné, protože jejich jedovaté účinky se minimalizují.
Zamioculcas ( Zamioculcas zamiifolia )
Pěstování této pokojovky zvládne bez problémů i začátečník. Stačí rostlinu postavit na místo z dosahu přímého slunce a především ji nepřemokřit. Nyní by měli zpozornět chovatelé koček, protože zamioculcas obsahuje jehličkové krystaly oxalátu, který po požití vyvolá u zvířete prudký zánět sliznic.
Brambořík ( Cyclamen persicum )
Rostlina má své původní místo v horách, proto ji doma postavte na chladnější místo, nejlépe do prostor s teplotou kolem 16 stupňů. Brambořík musíte zalévat pravidelně, ale pouze do misky, neboť přímá voda na hlízu by způsobila její uhnívání. Právě ona hlíza obsahuje glykosid cyklamin způsobující silné křeče, žaludeční a následně i střevní nevolnost.
Glorióza ( glorioza superba )
Nádherná exotická kráska s oslavným jménem je snad nejnebezpečnější pokojovkou vůbec. Její hlíza v sobě obsahuje takzvaný ocúnový jed, který způsobuje ochrnutí a případně i smrt. V daleké Asii se rostlinou trávily zamilované dvojice z nešťastné lásky, neboť jejím požitím měly jistotu smrti. V zimním období se celá rostlina zatahuje a hlíza vypouští nové výhonky až s nástupem jara. Potom glozióze dopřejte teplého stanoviště a kochejte se její krásou.