Každého z nás jistě někdy napadlo, jestli je vhodnější rekonstrukce rodinného domku, nebo ho raději celý zbourat a vytvořit jiný. Je nutné říci, že pokaždé bude záležet na aspektu technického stavu domu. Samozřejmé je, že dům s menšími nároky na opravu, se bourat nevyplatí. Jestliže se tedy vyplatí přestavba, pak bychom si měli uvědomit, že nemůžeme uskutečnit úplně každý náš nápad. Je totiž zapotřebí, aby nám změny povolil stavební úřad. Složité jednání na úřadech očekávejte hlavně v okamžiku, kdy se do projektu vloží památkáři nebo CHKO. V tu chvíli je vhodné, aby se projekt konzultoval ještě v rámci rozpracování a obhajovat by ho měl autor, jenž dokáže velice dobře argumentovat. Může se stát, že už studie ukáže, že ani drahá přestavba nepřinese kýžený efekt. V tu chvíli by asi bylo lepší dům zbourat a na jeho bývalém místě postavit domek nový. Když stará stavba nemá nijakou zvláštní architektonickou hodnotu, pak může být přestavba natolik zásadní, že působí jako nový dům.

Velice často se setkáme se situací, kdy byl dům postaven v jiné době, a dnešním požadavkům majitelů již nevyhovuje. Velmi často upravovaným místem bývají schody, protože třeba zabírají příliš velkou plochu a někdy znemožňují požadované propojení prostor. Likvidace schodiště a jeho přesun na jiné místo nebývá úkol z nejjednodušších. Kromě toho se jedná o poměrně drahý statický zásah. Mnohem snadnější je umístit schody do přístavby. Též probourávání dveřních a okenních otvorů v nosné zdi či bourání příček musíme řešit se statikem. Ten následně doporučí nějaké konstruktivní vyřešení zapeklitého problému, ale také dá opatření, aby se neporušila statika domu při stavbě. Obdobně jako u stavby nového domu, tak i u přestavby staršího sídla by se na projektu měl podílet zkušený architekt, který dokáže rozpoznat neměnné konstrukce objektu a na jejich základě i možné změny v dispozici. K vypracování vhodného projektu samo sebou potřebuje mít dostatečné informace o statickém a technickém stavu objektu, nicméně první názor by si měl vytvořit již při prohlídce budovy. Dle rozsahu přestavby či dostavby se dají předem odhadnout i náklady. Celý projekt musí být velice pečlivý a zpracovaný na základě stavebního průzkumu a posouzení statika. Přestavba může být často náročnější a dražší než nový dům a stavba může přinést i řadu nepříjemných překvapení, protože materiál samozřejmě časem ztrácí na kvalitě.

Jako nosné konstrukce domu se označují základy, svislé konstrukce (stěny, sloupy, pilíře) a vodorovné konstrukce (stropy). K jejich poruchám dochází z rozmanitých důvodů, tudíž hlavní podmínkou pro úspěšné opravy je zjištění a odstranění příčiny. Třeba obyčejné trhliny v omítce mohou signalizovat naroušení základů, potažmo nosného zdiva. Výměnou omítky tím pádem závada nezmizí a nová omítko opět popraská. Trhliny ve zdivu se navíc mohou zvětšovat i nadále, čímž je ohrožena stabilita celého domu. Oprava domu se špatnými základy a nosnými zdmi je poměrně problematická a nákladná. Pakliže stavební průzkum potvrdí dostatečnou únosnost, bezpečnost nosných zdí a stabilitu, měla by se rekonstrukce nebo přestavba zaměřit hlavně na opatření, jež odstraní příčiny narušování a znemožní další chátrání objektu. Důležitá je též ochrana proti vlhkosti, která by do zdí mohla pronikat vlivem jiných závad na objektu. Nejčastějšími příčinami navlhlého zdiva jsou narušené izolace zemní vlhkosti a zatékání střechou. Pokaždé je zapotřebí odhalit skutečnou příčinu, aby se provedená opatření dala označit za účelná.

Problémem může být dřevěná stropní konstrukce. Ta bývá nejzávažnější poruchou v domech postavených na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. Jakmile se do dřeva dostane vlhkost, nemůže vyschnout, jelikož trámy ze dřeva jsou uzavřené uvnitř stropní konstrukce. A jak by se mohla voda do dřevěného stropu dostat? Poměrně jednoduše, stačí aby zatekla dešťová voda střechou nebo fasádou, či v případě, že se porouchá kanalizace, topení nebo vodovod. Vlhké dřevo představuje velkou hrozbu, protože se jedná o ideální prostředí pro dřevokazné houby, jakou je třeba dřevomorka. Trámy napadené hnilobou ztrácí svou únosnost a jedině dostatečný stavební průzkum dokáže odhalit, v jakém stavu se nacházejí stropní konstrukce. Malé organismy dokážou být rozpoznány pouze za pomoci laboratorních zkoušek. V případě trámů napadených dřevomorkou nezbývá nic jiného, než je vzít a spálit. Stejný postup platí i v případě ostatních konstrukcí v oblasti přibližně jednoho metru od postiženého místa. Výměna celého stropu je hlavně staticky složitým zásahem do konstrukce domu. Na stabilitě objektu se strop podílí stejnou měrou jako nosné zdi, takže při jeho výměně se musí celý dům provizorně zabezpečit před bouráním.

Pokud by se v domě mělo stavět nové schodiště, tak bychom měli vědět, že všechny stupně v rameni a vlastně i v celém domě musí mít stejnou výšku a šířku (to se netýká schodů do sklepa a na půdu). Každá odchylka naruší rytmus kroků a hrozí zakopnutí. Pohodlná chůze po schodech je přímo úměrná na sklonu schodišťového ramene. Přesouvání po schodech bývá poměrně nebezpečné pro starší lidi a pro malé děti. Příliš prudké schody by neměly v domě být.