Bazén na zahradě rodinného domku si v poslední době pořizuje čím dál více rodin. Nejedná se jen o zábavu pro děti, ale také díky bazénu uděláte něco málo pro vlastní zdraví. Nicméně je velice důležité si takovou investici předem důkladně promyslet, aby poté naplnila všechna očekávání. V případě bazénu se jedná o poměrně nákladnou investici, kde v drtivé většině platí, že čím více peněz se rozhodnete do projektu vložit, tím lepší bazén bude. V levnějších nadzemních nebo polozapuštěných bazénech si užijí hlavně děti, ale dospěli se tak maximálně osvěží, protože na zaplavání si není dostatečný prostor. Pokud ovšem člověk uvažuje o velkém zapuštěném bazénu, pak je potřeba si připravit minimálně sto tisíc korun.

Existují samozřejmě různé typy bazénů. Velmi často používaným typem je tzv. nafukovací prstenec. Nejedná se o velký bazén a z toho důvodu je také méně nákladný. Na trhu je v současné době k dostání v hned několika velikostech a hloubkách, takže si zákazník může vybrat. V různých akcích se dají nejmenší nafukovací prstence sehnat od dvou tisíc korun, což není nijak závratná suma, takže se nedají očekávat žádné zázraky. Výhodou těchto bazénů je jejich jednoduchá instalace, protože jediné, co musíme udělat, je, že nafoukneme prstenec a začneme do něj napouštět čerstvou vodu. Jedná se o ideální bazén k chatě. Při odjezdu jednoduše bazén můžeme vypustit a složit. Jako nevýhoda se jeví, že u nafukovacího prstence je poměrně složitější čištění, protože se u něj nedá používat bazénový vysavač.

Jako další variantu můžeme označit fóliové nadzemní bazény s kovovými vzpěrami. Tento typ bazénu se dá pořídit od přibližně pěti tisíc korun a v České republice patří mezi nejrozšířenější. Výrobci nabízejí oválné nebo kruhové tvary v různých velikostech a hloubkách. Většinou se jedná o rozměry od devadesáti do sto dvaceti centimetrů. Dá se tedy říct, že v těch největších bazénech tohoto typu už si alespoň trochu zaplave i dospělý jedinec. Oproti nafukovacím bazénům mají fóliové jednu nespornou výhodu. Mají totiž rovné boční stěny, díky čemuž se dají čistit za pomoci vodního vysavače. Stavba fóliového nadzemního bazénu s kovovými vzpěrami sice trvá o něco déle, ale zase už se nemusí nikdy bourat, protože na podzim stačí jen upustit vodu, ošetřit vše potřebné a několik měsíců se o bazén nemusíme starat. Velmi důležité je dohlédnout na to, aby plocha, kde bude bazén stát, byla absolutně vodorovná, protože pokud by se nedosáhlo rovnoměrného rozložení tlaku vody, pak by hrozilo protržení bazénu. Pod bazénem se nesmí vyskytovat ani žádný kámen, takže se doporučuje pod něj umístit nějakou textilní podložku. Pravděpodobně nejtěžší při stavbě bazénu tohoto typu je správné uložení fólie, protože druhý pokus v podstatě nemáme. Položení fólie se musí přesně vyměřit, aby na jednom z konců nepřebývala a na druhém naopak nechyběla. Fólie musí být vyhlazená a bez vrásek. I bazénové příslušenství musí být zapojeno přesně podle instrukcí od výrobců. Vzhledem k náročnosti této stavby se doporučuje si bazén pořídit u firmy, která ho může také nainstalovat. Pracovníci firmy mají cenné zkušenosti a často přidají i základní proškolení. Tento druh bazénů rozhodně není vhodný k zapouštění do země.

I polozapuštěné bazény se těší velké oblibě. Jejich cena začíná v současnosti někde v oblasti deseti tisíc korun a jejich instalace není příliš odlišná od instalace nadzemních bazénů. K výrobě polozapuštěných bazénů už se využívá dvojnásobně silný hlubokotažený ocelový plech s antikorozní úpravou, navíc oboustranně žárově zinkovaný. Plech je též ošetřen z obou stran ochrannou barvou, takže se tyto bazény mohou, ale také nemusí, zapouštět pod zem. Jednoduše stačí vykopat dostatečně velkou díru v zemi, která bude jen o něco málo větší než samotný bazén. Po postavení bazénu se pak prostor okolo jen obsype suchým betonem, což je potřebné kvůli zimě, kdy se upouští hladina vody a tlak zeminy by jinak mohl promáčknout stěny bazénu.

Pro dospělé plavce představují asi nejzajímavější variantu bazény zapuštěné. Ty totiž lze narozdíl od předešlých variant vybavit protiproudem a pořídit si k nim zastřešení. To nám poté umožní plavat si v bazénu i ve chvíli, kdy by to jinak venku nebylo možné. Základem zapuštěných bazénů je betonová konstrukce, která je vystlaná silnou fólií, a proto se u těchto bazénů dá vybrat velikost i tvar takřka libovolně. To však neplatí v případě bazénů laminátových nebo nerezových, které firmy většinou přivezou jako obří vanu, jež se následně zapustí do země. Velkou výhodou těchto bazénu je, že pokud se zastřeší, tak je můžeme využívat celoročně.

Voda v bazénu vyžaduje péči. Jakmile totiž voda zůstane třeba v sudu, tak po nějaké době zezelená a začne nevalně zavánět. Bez filtrace by podobně dopadl i bazén. Základem správně fungujícího bazénu tedy je filtrační jednotka, která se vybírá až podle objemu bazénu. Dobrá filtrace by měla vyčistit bazén během šesti až osmi hodin. V současné době patří k nejpoužívanějším typům filtrace písková, jež pracuje na přírodní bázi. Čerpadlo vodu žene přes vrstvu speciálně připraveného písku, kde se zachycují všechny hrubé nečistoty. Filtr se poměrně jednoduše obsluhuje a udržuje. Stačí obyčejně otočit kohout a náplň se sama propláchne. Množství chloru ve vodě by nemělo překročit půl miligramu na litr. Chlór patří mezi látky alergenní a mnoho lidí ho nechce používat už jenom z principu, že existují informace o jeho škodlivosti. Pouhé odstranění hrubých nečistot ovšem nedostačuje, protože vodu je zapotřebí upravovat a dezinfikovat i chemicky. Poměrně jednoduchým a zároveň rozšířeným způsobem udržování vody čisté je zmíněná dezinfekce chlorem. Ten se prodává ve stabilizovaných tabletách, jež se pomalu rozpouští a udržují vodu čistou i po dobu několika dní. Způsob dávkování se řídí doporučením výrovce, ale i naměřenými hodnotami. Kromě chlóru se k čištění vody používá i peroxid vodíku, kde je podobný způsob péče o bazén jako v případě chlóru. Voda se dá čistit i elektrolýzou. Takové zařízení pak stojí kolem padesáti tisíc korun a namísto chemického chlóru se zde používá obyčejná kuchyňská sůl. Ta se rozkládá na chlornan sodný a společně s molekulami kyslíku vodu dezinfikuje. Zařízení se sice na první pohled někomu může zdát nákladné, nicméně investice se díky levnému provozu za několik roků vrátí. Při používání přístroje na elektrolýzu však ještě musíme do vody přidávat přípravek na úpravu pH, protože je nutné ho po elektrolýze snižovat.